čtvrtek 26. prosince 2013

Nymfomanka, část I. (Nymphomaniac: Volume 1) - 80%

Asi nejkontroverzněji vnímané dílo dánského režiséra a scénáristy Larse von Triera dneska oficiálně připlulo do českých kin. Přesněji, první část díla.

Nymfomanku provází velká kontroverze už drahnou dobu. Po shlédnutí prvního dílu mohu zahlásit: příliš mnoho povyku po pár penisů.


Záběry z traileru jsou smíchané z prvního i druhého dílu, takže ještě pořád je na co se těšit - v první části ani neuvidíme všechny herecké představitele.
Ústřední dvojicí je Charlotte Gainsbourg (Joe) a Stellan Skarsgard (Seligman) - jednoho dne najde Seligman zbitou Joe na ulici. Vezme ji k sobě domů a tam mu Joe vypráví svůj příběh. V podstatě je film z velké části o tom, jak si Joe a Seligman povídají. Od těch hovorů se pak odvíjí příběhy, které vidíme jako flashbacky - s Joe v mladším vydání (hraje Stacy Martin). Hovory dvou hlavních představitelů jsou poměrně chytré, metaforické a přitom nejsou příliš složité a nepochopitelné.

Oficiální text distributora říká, že film je otevřenou studií ženské sexuality. Já bych ještě dodala, že nejen sexuality. Spíš je to studie ženy tak celkově. Zevnitř. Nejen fyzicky. Sexuální scény sice jsou celkem dost explicitní (lehčí porno), mnohem explicitněji se ale o sexu mluví - Joe vysvětluje svoje pohnutky a pocity, když se dívá zpětně na svůj život a Seligman bez ukvapených soudů naslouchá a snaží se  všem svým vlastním způsobem pochopit. Je trochu otcovskou figurou, trpělivě Joe vysvětluje věci jako například Fibonacciho posloupnost, které nás, možná trochu překvapivě, posouvají dál v ději.
Film je podle jednotlivých příběhů rozdělený do pěti kapitol. Ty jsou seřazeny víceméně chronologicky. Vyzdvihla bych kapitolu 3 - Mrs. H., kde zazářila v menší roli Uma Thurman jako zhrzená a opuštěná manželka. Předvede tam emocionální monolog a celá kapitola je laděná do tragikomického rázu a je to skvělé. Kapitoly jsou až na tuto výjimku spíš humoru prosté (pochopitelně), ale jistá tragikomičnost v této části filmu funguje na výbornou. Každá kapitola má svojí vlastní a trochu jinou atmosféru. Třeba čtvrtá kapitola, Delirium, je celá natočená černobíle.

Sexuální turistky

Trochu se ale zdráhám u hodnocení nebo obšírnějšího vyprávění děje - tím, že je film rozdělený na dvě části a někde v polovině ho prostě useknou, mám chuť počkat si až na pokračování a hodnotit dílo jako celek. Zdá se zbytečné se nějak víc rozepisovat o něčem, co není ukončené.
Rozdělení filmu mě opravdu mrzelo - klidně bych snesla čtyřhodinový film, byť v kině s krátkou přestávkou, než dva separátní. Chápu, že na tom narejžujou spoustu peněz, ale filmu to imho uškodilo. I když se mi film líbil, výsledný pocit je teď takový polovičatý.

Rozhodně to je ale film, který může spoustu lidí pozitivně překvapit. Nejedná se o bezduché porno se slavnými herci, ale o poměrně chytrý film, který se jen nestydí explicitních scén a vulgární mluvy. Přijde mi to tak trochu jako výsměch von Triera směrem někam k puritánským... puritánům.
Druhá věc je, kdo na takový film půjde do kina? Vzhledem k reklamě, kterou si film za poslední měsíce vyrobil, jsou s vysokou pravděpodobností očekávání diváků nastavena úplně špatně. Tuším, že do kina lidi nevyrazí na dalšího von Triera, ale na tu přisprostlou Nymfomanku - porno. Takový divák nejspíš odejde z kina zklamaný, protože místo porna dostane ukecaný film.

Shia LaBeouf se ve filmu objevuje a zase mizí a zase objevuje. Nedá se ho zbavit natrvalo.

Nymfomanku jsem neviděla na novinářské projekci, ale zašla jsem dneska do kina v mém rodném městě. A asi poprvé jsem tam viděla skoro plný velký sál. Mezi diváky dominovala převážně kategorie "těžká puberta" a "postarší manželé". Je mi docela líto, že jsem u nikoho nevyposlechla dojmy z filmu - vážně by mě zajímalo, co si běžný divák (který odhadem tak od pohledu na 99% neviděl Antikrista nebo Melancholii) o filmu myslí a jestli vyrazí na dvojku.
Já vyrazím určitě.

pátek 20. prosince 2013

Walter Mitty a jeho tajný život (The Secret Life of Walter Mitty) - 80%

Walter Mitty a jeho tajný život je film podle povídky Jamese Thurbera. Režíroval a hlavní roli hrál Ben Stiller. Což může trochu mást nebo působit podezřele, ale opak je pravdou!


Walter Mitty je nesmělý snílek. Pracuje v archivu negativů časopisu Life, je beznadějně zakoukaný do kolegyně Cheryl (Kristen Wiig) z účtárny (kterou se snaží kontaktovat pomocí internetové seznamky) a z reality utíká do svého vlastního světa, kde se stává neodolatelným superhrdinou a žena jeho snů mu padá k nohám. Ale jednoho dne přijde čas na to přestat snít, vzepřít se nepřízni osudu (a zlým šéfům, kteří řídí rušení časopisu Life a jeho převedení na internetové periodikum), vydat se za dobrodružstvím na vlastní kůži a mezitím najít jeden ztracený negativ, který může být kdekoliv na světe (protože ho u sebe nejspíš má nespoutaný fotograf v podání Seana Penna). A prostě žít!

První příjemné překvapení byl samotný Ben Stiller. Obvykle když vidím "v hlavní roli: Ben Stiller", tak se mi hrůzou ježí chlupy úplně všude. I když má Stiller celkem zvláštní vkus na výběr filmů, ve kterých hraje, pořád ještě je slušný režisér (a sakra, kdo nemá rád Tropickou bouři) a teď uznávám, že i fakt dobrý herec. A u Waltera Mittyho jsem byl nejvíc překvapená z toho, že ten film není žádná třeskutá sranda záběr za záběrem, ale vlastně milý film, který je zábavný (ale ne vyloženě trapně/prvoplánově), napínavý a má i nějaké to pěkné poselství o životě. Kašlat na filmy jako Přijde letos Ježíšek?, tohle je pro mě ideální materiál na prožití vánočního klidu. Člověk se pobaví a na konci i dojme. Prostě ach. Tohle prostě od Bena Stillera nečekáte. Sice je tam patrná jistá absurdita, kterou najdeme i v již zmiňované Tropické bouři nebo Zoolanderovi, ale jako celek prostě Walter Mitty skvěle funguje.

Korporátní mrdky vs. Walter Mitty
Všechno doplňuje hezká hudba a nápadité scény nebo titulkové sekvence (kdy se titulky objevují například jako nápisy na zdech/silnicích/dopravních značkách/apod.).
Hlavní postavy jsou sympatické, korporátní zlouni jsou správně vtipné karikatury. Sean Penn jako fotograf-staromilec a Shirley McLane jako Walterova matka mě potěšili, i když jsou jejich role poměrně maličké.
Film se z části natáčel na Islandu, takže jako bonus se ještě nabízí záběry na rozkošnou místní přírodu.

Prostě a jednoduše - na takový film jsem už dlouho čekala a v životě by mě nenapadlo, že za ním bude stát zrovna Ben Stiller. Smekám! A ráda se na film podívám znovu.

úterý 17. prosince 2013

47 Róninů (47 Ronin) - 35%

47 Róninů je volná filmová adaptace dávného japonského příběhu o samurajích. Můžete se o tom dočíst víc třeba tady na wikipedii - doporučuju si o tom něco vyhledat, je to zajímavé. Rozhodně zajímavější než film.



Ve zkratce k příběhu - kníže Asano je nucen spáchat rituální sebevraždu (seppuku) kvůli napadení knížete Kiry. Tím se skupina jeho (Asanovo) samurajů stává róniny - samuraji, kteří přišli o svého pána a mají z toho tak velkou ostudu. Kníže Kira je ultimátní zloun, takže nic samozřejmě není tak, jak se na první pohled zdá - a tak se osiřelí róninové rozhodnou pomstít, i když ví, že je za to bude čekat trest smrti seppukou (pokud se to dá takhle nazvat). A aby to byl řádný hollywoodský biják, přidáme napůl bílou tvář - Kaie (Keanu Reeves), který má samozřejmě velmi pohnutý a nešťastný osud, hlavně proto, že ostatní samurajové si s ním nechtějí hrát, pár haha CGI démonů, lišek, čarodějnic, zakázanou leč nehynoucí lásku, honbu za pomstou a tak dále a tak dál.

Tenhle hustodémonskykrutopřísnej kluk z plakátu je ve filmu zhruba pět sekund
A bacha, trailer zase jednou klame tělem. Z traileru jsem měla dojem, že ten film bude tak trochu řežba na efekt ve stylu např. Sucker Punch. Tak dojem zase jednou klamal. Řežbu na efekt tam sice máme, ale mnohem víc se v tom filmu žvaní. Film má necelé dvě hodiny a z toho hodinu a půl róninové jen žvaní, kecají, kují pomstu, tváří se tragicky, film se táhne jako sopel. Diváctvo pospává (nekecám), ale vůbec to nevadí, protože se vlastně nic neděje. Stačí prvních deset a posledních dvacet minut, aby byl člověk víceméně v obraze (a tím by si ušetřil pátrání po smyslu některých dějových zvratů). 

Kdo má rád Japonsko a jeho kulturu, bude asi hodně zklamaný. Potenciální síla příběhu jde úplně do kopru a ve výsledku mi bylo úplně jedno, jestli všech 47 róninů zaklepe bačkorama. A že finální scéna  by mohla mít řádné koule... ale nemá. Prostě nemá.
Postavám ve filmu se člověk ani pořádně nedostane pod kůži, aby s nimi mohl prožívat a soucítit. Nejblíž se dostaneme k postavě Kaie (Reeves), ale i tak je nějaká jeho hlubší motivace záhadou hlavolamu.



Rozhodně jsem od 47 Róninů očekávala mnohem víc. Zážitek dovršil fakt, že na novinářské projekci film promítali s českým dabingem....... proboha proč? V běžné kinodistribuci je film možno vidět i s titulky a že by bylo nutné ho dabovat např. kvůli tomu, že by to malá děcka nestíhala číst se mi úplně nezdá. Ale na tomhle filmu se mi toho nezdá mnohem víc.

P.S. Keanu Reeves už je fakt starej a nemohla jsem se zbavit dojmu, že se snaží hrát vrstevníka s herci mladšími o minimálně dvacet let.

pondělí 16. prosince 2013

Kinoetiketa

Dnešní debata se známými o tom, co je ještě snesitelné dělat v kině, přinesla malý poklad do mojí YouTube sbírečky oblíbených videí.


Nejsem jediná, kdo s plnou pusou popcornu nechřoupe do ticha. Má víra v lidstvo byla obnovena! (vážně ztracena byla, když jsem odcházela z Iron Mana 3 - přede mnou seděla banda děcek na debatním kroužku a vedle mě zase dvě děcka, co se prošmajchlovala a promlaskala celým filmem včetně závěrečné akční scény. Že odešli z marvelovky před koncem titulků jen dokazuje, jak moc velký to byl fail)

čtvrtek 12. prosince 2013

Vše je ztraceno (All is Lost) - 65%

Po výborné Gravitaci do kin míří další film s tématem, kdy samotný člověk uprostřed ničeho bojuje o přežití.

Místo vesmíru ale ve Vše je ztraceno figuruje oceán a místo Sandry Bullock uvidíme Roberta Redforda. Jenom Roberta Redforda, který v podstatě nesleze z plátna a ve filmu téměř nemluví - to co uslyšíte v traileru je odhadem polovina toho, co ve filmu zazní. Taková málomluvná one man show.


Film nás vrhne rovnou doprostřed dění - žádné seznámení se s hlavní postavou (která je v závěrečných titulcích uvedena jako Our Man) a její historií, pohnutkami, vysvětlením, proč je sám na lodi, kam se plavil atd.... Jeden z prvních záběrů co vidíme, je díra v Redfordově lodi způsobená zatoulaným kontejnerem s teniskami. A tak sledujeme, jak se potýká s nastálou situací, obvykle pouze za zvuků šplouchání vody.
Redfordův herecký výkon je, zvlášť ze začátku filmu, velmi úsporný. Hlavní postava má evidentně být velmi zkušeným námořníkem, ale stejně si nedovedu představit, že by někdo ustál situaci "mám v lodi řádnou díru a nabírám vodu" s takovým klidem jako Our Man. Na jeho tváři se nezračí téměř žádné emoce, s klidem prostě jde díru zalátat a plujeme dál. To jsem měla trochu problém uvěřit - ale zase byl poté mnohem citelnější ten progres, kterým Redford po čas filmu prochází a kdy emoce doženou už i jeho (a jedna z nejlepších scén filmu, kdy do absolutního ticha zakřičí "FUCK"). Protože díra v lodi není jediným problémem, se kterým musí bojovat - přijde ještě bouře, žraloci......

Zadumaný Our Man
Byla jsem celkem příjemně překvapená, že film nijak výrazně nenudí, poměrně rychle utíká a je celkem napínavý. Stejně jsem se ale nemohla zbavit pocitu, že tomu k dokonalosti ještě něco chybí. Ve výsledku je vlastně zápletka, její progres i finále poněkud prvoplánové a filmu i chybí nějaký větší emocionální náboj.
Film je určitě dobře natočený a rozhodně to chtělo odvahu, vrhnout se na natáčení takového materiálu. Taky smekám před Robertem Redfordem, protože v jeho věku je to rozhodně úctyhodný výkon (který vypadá jako pokus o útok na Oscara). Oceňuji i práci kamery.
Přesto bych si ale jako survival movie dala ještě jednou již zmiňovanou Gravitaci, protože ta mě přikovala do sedadla a nedala mi vydechnout. Dokonce jsem se přistihla, jak zarývám nehty do opěradla. Vše je ztraceno mě oproti tomu nechalo dosti chladnou.
Závěrem si dovolím ještě malou výtku mám k českým titulkům - sice se může zdát, že na tom filmu neměl překladatel moc práce, ale kdyby otitulkoval například titul knihy, kterou Redford čte, nebo nápisy na zařízeních, která používá, bylo by pro diváky mnohem jednodušší pochopit, co se na plátně děje/co se Redford chystá udělat.

čtvrtek 5. prosince 2013

Oldboy (Oldboy) - 50%

Oldboy je původně korejský thriller, který vznikl před deseti lety a má celkem početnou fanouškovskou základnu. Do té patří i americký režisér Spike Lee a ten se rozhodl natočit vlastní verzi aka remake.
Já jsem korejského Oldboye viděla, takže budu oba filmy především srovnávat.

Do hlavní role obsadil Lee drsňáckého Joshe Brolina, méně slavnou sestru dvojčat Olsenových, Elizabeth, ultimátní prototyp pošuka Sharlta Copleyho a menší roli si střihne i Samuel L. Jackson.


Pokud jste viděli původní korejský film, tak celkem dobrou zprávu je, že děj v americké verzi se liší pouze v drobnostech.
Joe Doucett (Brolin) je tlustý (!!!) alkoholik troska, kterému se nic nedaří, žena ho opustila a vzala sebou jejich malou dcerku. Jednoho dne se Doucett řádně opije a do kocoviny se probudí v neznámém pokoji, kde uvězněný stráví celých 20 let. Po uplynutí této doby je z neznámého důvodu propuštěn na svobodu. Takže začne pátrat po tom, kdo a proč ho věznil. Cestou nabere mladou lékařku Marii (E.Olsen), která mu v honbě za pomstou pomáhá a oba tak postupně rozkrývají celou záhadu.
Pokud jste viděli originál, určitě už vám docvaklo, jako roli si asi mohl střihnout právě Copley. Jeho obsazení mě hodně potěšilo, podobně jako u Samuela L. Jacksona. Ti dva by klidně mohli na plátně strávit o něco víc času a vůbec bych se nezlobila. Jinak Brolin jako hlavní postava film dobře zvládá a Elizabeth Olsen se veze. Což vlastně i stačí.

Ne, v Americe se živé chobotnice nejedí
Pokud jste viděli původní korejský film, tak celkem špatnou zprávou je, že americký remake je ve výsledku stejně jen slabý odvar. Nebo by se klidně dalo i říct, že americká verze nemá takové koule. Sice mi některé scény přišly trochu ostřejší, krvavější, ale celková atmosféra nebyla tak dobrá. Brolin je sice správný badass, ale to bohužel není všechno. Začátek filmu, kdy sledujeme uvězněného Brolina šlape dobře, ale jak se dostane ven a začne se probíjet kladivem k pravdě, jde to všechno do kopru. I nejslavnější scéna korejského Oldboye - boj hlavního hrdiny kladivem proti naštvané hordě  drsných mlátičů, je v US verzi taková... trochu bezzubá. A dost americká. (SPOILER pro neznalé původního filmu: v korejské verzi se hlavní hrdina statečně bije a probije ven, ale taky u toho dostane řádně na držku. V US verzi to tam Brolin vymydlí téměř bez mrknutí oka a kdyby ho na konci nebodli do zad [takže nebojuje půl scény s dřevěným kolíkem v zádech, ten dostane až těsně před finišem], tak v klidu odejde po svých domů).
Něco podobného se dá říct i o finiši celého filmu. Oproti originálu je to takové ploché. Ve chvíli kdy Brolinův korejský protějšek propadá šílenství a beznaději, US film prostě tak nějak skončí a nezanechá žádnou hlubší stopu.

Hammertime!

Ve výsledku logicky záleží na tom, jestli jste fandové původního Oldboye. Pokud ano, americký remake vás překvapivě moc nepotěší. Nepřináší nic nového ani lepšího a tudíž se jeví jako zbytečný.
Pokud jste korejský film neviděli a chcete si dát thriller s celkem sympatickým badass hrdinou a zajímavým vyústěním zápletky, mohl by se vám US Oldboy zalíbit.

středa 4. prosince 2013

Přijde letos Ježíšek? - 20%

Přijde letos Ježíšek? je nový český film s vánoční tematikou. Vznikl v česko-mexické koprodukci a účinkují v něm čeští i mexičtí herci.
A ach jo.


Děj filmu začíná v Mexiku, kde pozorujeme architekta Josého (Josef Abrhám), jeho ženu Dolores (nějaká mexická herečka) a dceru Penelope (jiná mexická herečka), která se s manželem (nějaký mexický herec) neúspěšně pokouší o dítě. Nejvíc zasažená je tímto faktem Dolores, která je velmi pobožná a kněz v místním kostele jí nabídne řešení - její rodina je prokletá, protože Doloresin dědeček odvezl z Prahy sošku Pražského Jezulátka a dokud ji nevrátí zpátky, její dcera neotěhotní. Co na tom, že dle doktorů je problém v dceřině manželovi, který má trochu líné spermie. Řekl to kněz, takže to bude určitě pravda. Otec nabídne dceři jiné řešení, a to Františkovy Lázně, kde by se mohla nechat oplodnit nějakým místním lázeňským švihákem.
Rodinka se tedy vydává do Prahy. Bez manžela Penelope. Dolores nikomu neřekne o prokletí s Jezulátkem a do Františkových lázní se nikdy nedostanou, takže... he?
V Praze se setkáváme s dalšími postavami - Ruda (Václav Postránecký), dávná láska Josého Květa (Libuše Šafránková), její syn (Igor Chmela), jeho žena (Danica Jurčová), jejich děti, prodavač kaprů, noční vrátný, tajemná asi feťačka... Jejich původ/ke komu patří se dozvídáme jakoby náhodou a postupně. Ale samozřejmě je vše provázané a ve výsledku se všichni znají/potkají/jsou jedna velká rodina. Captain Obvious to the rescue.

Ježíškova česko-mexická skvadra

Zaplétat se více do děje nemá moc smysl - kvůli spoilerům a taky kvůli tomu, že je celý příběh zmatený jak zbloudilá lesní včela. Vlastně by se dalo říct, že to je mexická telenovela (ztracená láska, ztracené a znovu nalezené děti, nejasné otcovství, nevěra, atd.), která má spoustu nešvarů typických pro blbé české filmy (nedořešené podzápletky, zbytečné scény/postavy, příšerný a všudypřítomný product placement, nejasná motivace postav).

Když film skončil, měla jsem k němu tři zásadní otázky:
1. O čem to vlastně bylo?
2. Jaká byla pointa?
3. Proč to někdo vůbec natáčel?

Ani teď, s odstupem,  nemůžu přijít na žádnou kloudnou odpověď.
Když to porovnám s Maturitou, tak vyšší hodnocení si Přijde letos Ježíšek? zaslouží jen díky lepším hercům a tomu, že je film technicky lépe natočený.
Scénář je jinak prostě a jednoduše debilní a člověk nemá chuť fandit kterékoliv z postav, protože se všichni chovají divně, nelogicky a někdy i celkem amorálně. Ale hlavně, že jsou ve filmu všichni sexy, bohatí a vyfotošopovaní (skromná a pobožná paní Dolores sedící celý den v kostele v leopardím kožichu).
Navíc se to celé vleklo jako sopel. U filmů na koukám na hodinky víceméně vždycky, pro rychlou orientaci kolik toho zbývá do konce/na vývoj zápletky/etc. Tady jsem po každém pohledu na ciferník chtěla zoufale úpět, protože deset minut na plátně se pocitově rovnalo zhruba tak třiceti.
A místo milé vánoční atmosféry na vás z plátna dýchne tak akorát zmar. Můžete si připadat přibližně takhle:

Grumpy Cat. Still a better love story than Twilight Přijde letos Ježíšek?

Pokud toužíte po českém vánočním filmu, podívejte se po stopadesáté zase na Pelíšky. Ty jsou milé a dávají tak nějak smysl. Všechno, co film Přijde letos Ježíšek? totálně postrádá.