pátek 19. srpna 2016

Sebevražedný oddíl (Suicide Squad) - 55%

DC Cinematic Universe nadále pokračuje ve snaze dohnat Marvel a nadále se to nepříliš daří. Suicide Squad, jako opozice k marvelovskému Deadpoolovi, slibovala svěží vítr a napravení DC reputace po zmršeném Batman vs Superman. A zůstalo to někde napůl cesty. Od hláškující party záporáků má člověk vysoká očekávání a ta smějící se cynická bestie, co šla do kina na trochu netradiční komiksovku, zůstala dost zklamaná.


Stručně o co jde: děj se odehrává po událostech z Batman vs Superman, kdy se vláda rozhodne schválit projekt na využití polapených padouchů se superschopnostmi k ochraně míru na naší planetce. A proč by padouši něco takovýho dělali? Protože mají v krku implementované nanobomby, které budou odpáleny v okamžiku, kdy se padouch rozhodně utéct, neposlouchat rozkazy a tak podobně. I tak se jedna z příšerek utrhne ze řetězu a zápletka je na světě.

Suicide Squad mělo výbornou marketingovou kampaň (nutně potřebuju plyšovýho růžovýho jednorožce), hype kolem postav Jokera a Harley Quinn už trvá minimálně rok, trailery vypadaly slibně. Režie a scénář Davida Ayera je záruka nějaké slušné kvality. Casting na jedničku. Takže zbývá jediná zásadní otázka a ta zní "Co se teda sakra pokazilo?".

Film začíná rozhodně slibně. Představujeme si jednotlivé postavy, sem tam s nějakým flashbackem, hraje k tomu slušný písničkový soundtrack (okamžitě mi v hlavě naskočili Guardians of the Galaxy, jede to v podobném stylu) a když u první scény s Harley Quinn naskočí tenhle song, je to čistá radost. Jenže ta nevydrží dlouho.
Něco je totiž špatně se scénářem. Nebo ten film stříhal nějakej idiot. Nebo obojí. Protože jsou v ději podivný díry. Nechci tady tvrdit, že všechny marvelovky dávají dokonalý smysl a dají se na ně v pohodě aplikovat zákony fyziky, ale tohle byl fakt zmatek. Člověk si stále klade dokola ty samé otázky "proč postava A dělá to, co dělá?" + "kde se tady sakra vzala postava B??" + "postava C má bejt někde jinde?" + "co to postava D mluví za nesmysly?" + "postava E není mrtvá?" + "eeee???" + "proč?!".

Boomerang, Deadshot, Diablo, Enchantress, Harley Quinn a Joker aneb bad guys gone good
A je to strašná škoda, protože ten film má ty správný cool momenty, kdy postavy hází ty správný cool hlášky, dobře a drsně u toho vypadají a má to takovej ten dobrej vibe, feeling, prostě to sedí a funguje. Jenže pak jsou ty chvíle, kdy se z cool hláškujícího záporáka (přesně pro to jsme si přišli) stane svědomí zpytující a nad smyslem života dumající Mirek Dušín (ne, pro tohle jsme si rozhodně nepřišli). Výsledek je teda mix cool momentů s totálně wtf momenty a taky momenty, u kterých člověk vůbec neví proč tam vlastně jsou a celkovej dojem je takovej, že to vlastně vůbec nedrží pohromadě. Chvílemi to vypadá hrozně hustě a pak to jde do pekel, když člověk nechápe proč se na plátně něco děje a proč tam někdo dělá to, co dělá. Doufám, že někde existují vystřižené scény, které dodávají smysl většině dění ve filmu.

Herci odvedli dobrou práci, ovšem Margot Robbie jako Harley Quinn si už z podstaty toho, jak je její postava napsaná, krade většinu prostoru pro sebe. Zbytek pánů zdatně sekunduje, Viola Davis jako Amanda Waller hraje svojí standardní cold bitch jako v How To Get Away With Murder, Cara Delevigne toho zas tak moc nepřevede, i když jako Enchantress vypadá rozhodně dost dobře. Až na ty podivně počítačový pohyby, u kterejch pořád nevím, jestli to tak bylo schválně a nebo omylem.

Nedá se než konstatovat, že budu s nadšením vyhlížet listopadovou premiéru marvelovského Doctor Strange a s velkými obavami pak čekat na to, jestli Wonder Woman, jako další zástupce DC, půjde do kopru úplně stejným způsobem jako všichni její předchůdci. Tajně doufám, že kvalita DC filmů půjde nahoru.